Ostromeč

Historie

Ves Ostromeč leží na návrší při stříbrské silnici směřující z Horšovského Týna do Velkého Malahova. Stejně jako řada dalších obcí je Ostromeč provně zmiňován v berním rejstříku Plzeňského kraje z r. 1379. O jeho nejstarších dějiných víme jen velice málo. Patrně náležel k čečovickému panství, při němž je však bezpečně uváděn teprve v r. 1542. V urbáři horšovskotýnského panství z r. 1587 je ve vsi jmenováno celkém 14 osedlých, z toho 2 hospodáři německé národnosti. V období třicetileté války se většina českých sedláků dostala do tak nuzných poměrů, že musela svá hospodářství prodat nebo z nich prostě odejít. V r. 1663 opustil Ostromeč poslední český sedlák. Zbývající 3 rodiny splynuly s německým obyvatelstvem. Postupný proces poněmčování Ostromeče v průběhu 17. stol. můžeme aplikovat na většinu vsí širšího Horšovskotýnska. Podobně toto téma zpracoval J. Pospíšil ve výroční zprávě OA v Domažlicích 1987. Ves postihly 2 velké ohně, při nichž v r. 1691 shořelo 5 dvorů a o 4 roky později 4 další dvory. V r. 1654 se ves skládala z 15 selských usedlostí, z nichž ke každé náleželo 36 strychů rolí a 1 chalupa bez pozemků. R. 1757 je ve vsi uváděno 17 hospodářů. V r. 1930 je ve vsi zmiňováno 24 usedlostí a 160 obyvatel. Ves rozloženou kolem čtvercové návsi s rybníčkem charakterizuje kaple z r. 1889 vystavěná v jejím středu. Obdélná kaple sv. Srdce Ježíšova se štíhlou hranolovou věží připomíná spíše malý kostel a je zdaleka viditelná. Oprava zchátralé stavby proběhla v letech 1993-1994.

Čerpáno: Horšovskotýnsko - historicko-turistický průvodce č. 9.